VŽDY JE CESTA

aneb Ztracený bílý muž a pochroumaný pes napříč kontinenty – druhé vydání oblíbené knihy. Připravujeme také audio knihu čtenou Vaškem Vydrou, chystáme dětskou ilustrovanou verzi, vyprávěnou Tekýskem a také fotoknihu a komiks. Nenechte si ujít žádnou novinku a přihlašte se k našemu newsletteru.

Vítejte v našem peruánsko-evropsko-thajském příběhu, který je i není o dvou stárnoucích/nestárnoucích bláznech toulajících se po světě 🙂

Pravdivý příběh (nejen) o překonávání překážek či hledání cesty.

Byť se děj odehrává v rámci cestování se psem, kterého jsem se kdysi jako pochroumaného ujal a psů i cestování je v příběhu mnoho, tak kniha je o psovi a o cestování vlastně ze všeho nejméně… Předat bych krom jiného především chtěl, jak název napovídá, že vždy je cesta. Vždy je řešení. A že vše je jen otázkou úhlu pohledu a přístupu.

V životě jsem překonal mnoho krizových momentů a do světa jsem se vydal doslova na dně, v mnoha ohledech. Byl to v podstatě akt zoufalství, ale současně z nevýhody udělaná výhoda. S Tekýskem jsme během našeho cestování řešili nejedno „nejde“ či „nemožné“. Nemít vůli vidět cestu namísto překážek, doteď jsme ještě ani nikam nevyrazili nebo zůstali viset uprostřed deštného pralesa či na některém z letišť při jednom z odletů, přestupů nebo návratů. Navíc celý příběh jednoznačně dokáže, že se dobro vyplácí. A že vše vždy je jak být má, tedy že vše je v pořádku – že to často v daný moment nevidíme, ještě neznamená, že tomu tak není. Možná to vše někomu zní jako klišé či jako „laciné sluníčkaření“, ale právě náš příběh dokazuje, že je to pravda.

S veškerou pokorou předávám zkušenosti s plným vědomím, že vyplývají především z mých chyb, nezdarů a pádů. I proto bych byl rád, aby z toho aspoň nějaký užitek mělo co nejvíce lidí, resp. tvorů. A také tím vrátit do Prostoru aspoň něco z toho, co jsem sám obdržel, protože lidí či knih nebo filmů, kteří mi pomohli či jinak inspirovali, je bezpočet. Nejde o žádnou „raketovou vědu či duchovní podivnosti“ nebo pouhé načtené teoretizování, ale o ryzí selský rozum, logiku a především přepestré zkušenosti, doplněné o schopnost vše vnímat, pamatovat a spojovat. I předávat. 

Občas mi někdo řekne či napíše, jak mi závidí mou bezstarostnost a veselost. Věřte, že to zdaleka není bezstarostnost! Je to záměr a nutnost. Protože jsem chtěl a chci být šťastný. Ale i s ohledem na vše, co mám za sebou a zřejmě i před sebou… Což se snažím brát mimo jiné i jako příležitosti něco pochopit a něčemu se naučit. Je to o přístupu a tomu se postupem života učím. Tehdy moje i cizí trápení rázem dostanou přidanou hodnotu. PAK NIC NENÍ JEN ZTRÁTOU A PAK VŠE JE I PŘÍNOSEM. Umíme-li se o vše nabyté navíc podělit, pak tu přidanou hodnotu umocňujeme. V úctě a respektu k danému utrpení či ztrátě. To je hlavním smyslem mé knihy – PODĚLIT SE. Třeba o možnost učit se, ať si každý najde, co mu hrdlo ráčí. No a samozřejmě chci dosáhnout i zisku, abych mohl ještě více cestovat, o což se samozřejmě i nadále budu dělit 😉

Podělím se i o schopnost nahlížet na věci z různých úhlů či těžit tam, kde mnozí jiní ztrácejí. Ukáži, jak nesmírně důležité je zbavovat se společností vsugerovaných myšlenkových stereotypů, i zkostnatělých představ a naopak neztrácet humor, klid a rozvahu ani v těch nejsložitějších momentech, resp. právě v nich. Snažím se i bourat dle mého názoru škodlivé mýty, předsudky a předpojatosti, napříč generacemi, pohlavími i sociálním, etnickým či náboženským světem nebo vůči tvorům sdílejících naší rodnou planetu, náš společný domov. A pomáhat vnášet světlo na opomíjená témata, jejíž konstruktivní řešení jsou ale v zájmu nás všech. To vše i mnoho dalšího pochopit a naučit se, mně a nejen mně, stálo mnoho. Zdůrazňuji, že rozhodně nejde o poučování či ještě hůře povyšování, ale naopak s veškerou pokorou předávám zkušenosti s plným vědomím, že vyplývají především z mých chyb, nezdarů a pádů. I proto bych byl rád, aby z toho aspoň nějaký užitek mělo co nejvíce lidí, resp. tvorů (i díky napojeným charitativním aktivitám). A také tím vrátit do Prostoru aspoň něco z toho, co jsem sám obdržel, protože lidí či knih nebo filmů, kteří mi pomohli či jinak inspirovali, je bezpočet.
Současně jsem se snažil shrnout i různé rady a postřehy ohledně cestování se psem, protože po světě, doma i na sociálních sítích se na mně neustále obrací hodně lidí. 

No a v neposlední řadě si také velmi přeji, abych vás naším příběhem i pobavil či jinak potěšil 😉

 Během naší Cesty, která trvala déle, než jsem čekal a neplánovaně na třech kontinentech, jsme žili i zcela odlišným způsobem života (nejen co se týče lokalit, ale především s ohledem na podmínky a okolnosti), tedy byli i obklopeni absolutně jinými lidmi, činnostmi a energiemi i problémy (současně však vše bylo v mnohém totožné). Takže nejen díky zcela rozdílným civilizacím jde o vyprávění, složené ze čtyřech povídání, z totálně odlišných světů – tří rozdílných zemí (Peru, Thajsko, ČR), i o srovnání 4 různých světů (ČR představuje 2 světy, před Thajskem = pracovně v turistickém centru Prahy, i po Thajsku = báječný statek na samotě mezi koňmi a dalšími zvířecími kamarády), tedy i čtyř zcela rozdílných způsobů života.

Vítejte v našem peruánsko-evropsko-thajském příběhu, který je i není o dvou stárnoucích/nestárnoucích bláznech toulajících se po světě 🙂

Dobrodružství

Motivace

Edukace

Naděje

Inspirace

Humor

Jak nás vidí média nebo co jsem sdělil v rozhovorech

CO ŘÍKAJÍ ČTENÁŘI

Dekuji moc za krasne napsanou knihu, právě ji ctu a opravdu si ji uzivam. Vdechuji jednu myslenku za druhou a zamyslim se, porovnavam, ktere jiz ve svem zivote aplikuji a kde je mozne se zlepsit. Opravdu super. 🙂

Deniska Pronková
Nádherná, obohacující, poučná, úsměvná… 🙂 Budu nadále čerpat z doporučených knih a filmů, z citátů a hlavně se těším na Vaší další knihu. 😉
Lada Žižková
Při čtení Vaší knihy jsem si poznamenával stránky, ke kterým se chci vracet. Přijal jsem Vaši knížku jako svou Bibli. Vždy je cesta jsem přijal za své motivační sousloví a těším se, až si knihu přečtu znova. Děkuji, že jsem mohl na stránkách spolu s Vámi prožít Vaši Cestu. 
Martin Hošek
Je naprosto famózní. Začal jsem hodně přemýšlet a svém životě a vše, co je špatně, chci změnit. Otevřel jste mi oči, moc děkuji. Prošel jste v životě mnohým, prýští to z Vás a hodně jste z toho vytěžil. 
Marcel Sláma

Ahoj Honzo,

úvodem mého dopisu tě zdravím a moc rád bych ti napsal, že ji mi opravdu velkým potěšením napsat ti svůj názor na tvůj a Tekiho příběh. Nejdříve bych se ti měl alespoň okrajově představit. Jmenuji se Martin a je mi 34 let. Přátelé mi říkají jednoduše Márty. Momentálně trávím čas v zařízení, kde by svůj čas příliš lidí trávit nechtělo. Píši ti totiž z vězení.
Jsem opravdu moc rád, že se mi tvá kniha dostala do rukou a měl jsem možnost si jí přečíst. Knížku mi poslal, půjčil člověk, kterého si nesmírně vážím a to především pro jeho obětavost a laskavost. Knížku mi půjčila babička, ten nejlaskavější člověk, kterého znám. Tvůj a Tekiho příběh mě opravdu oslovil. Příběh o velkém přátelství a o tom, jak je někdy těžké v životě změnit věci, které nás trápí a berou nám životní sílu.

Váš příběh je o obrovské vůli začít znova a postavit se životním zkouškám a to i přesto, že ti v některých chvílích byl právě tvůj osobní život tím největším soupeřem.

Obdivuji tě za tvou odvahu, chuť a především vůli žít a né jen přežívat. Mnozí lidé by si možná řekli, že není vůbec nic na tom jen tak se zbalit a odcestovat. Já si to rozhodně nemyslím. Chce to pořádnou odvahu a tys jí v sobě našel myslím v tu pravou chvíli. V těch nejtěžších a nejsložitějších chvílích svého života, kdy se ti profesně, ale ani ve tvém osobním životě vůbec nic nedařilo. „Klobouk dolů“ Věř, že velmi dobře vím, o čem mluvím.

K vašemu (píšu záměrně vašemu, protože to je příběh nejen tvůj, ale i tvého úžasného psího parťáka a kamaráda) příběhu bych moc rád napsal, že jsem ho sice nepřečetl, jak se říká na jeden nádech. Avšak moc rád jsem se k němu vracel s očekáváním a chutí číst. Ani v jedinou chvíli jsem se při čtení tvé knihy nenudil a ani v nejmenším mě nezklamala. Naopak mě velmi příjemně překvapila a musím se přiznat, že jsem z tvé knihy čerpal ve zdejším zařízení klid a duševní pohodu. „Děkuji ti za to“. Za fakt, žes to nevzdal a knihu dopsal. Je mi obrovskou inspirací do mého budoucího života. 

Závěrem bych ti rád napsal, že si tě vážím za skutečnost, že si ve své knize nepsal jen o těch dobrých věcech, ale žes v ní otevřeně přiznal i své životní prohry, které tě paradoxně vybičovaly k tomu být lepším a leccos ve svém životě změnit. Asi bych se nebál napsat, změnit myšlení a žít jinak. Mám za to, že to dokážou jen ty nejsilnější z nás a ty mezi ně Honzo patříš. Tvůj příběh sice končí, alespoň pro mě smutně, ale to nic nemění na tom, že to co jste s Tekim zvládly je obdivuhodné a především to poukazuje na fakt, že opravdové přátelství dokáže změnit nejeden lidský osud.

Loučím se se vzpomínkou na Tekiho a tobě Honzo přeju jen to dobré. Ať už se ti ve tvém životě jen daří a kdo ví, třeba se mi do rukou dostane nějaký tvůj další příběh, který mě tak potěší a pohladí mou duši.



Márty 

REAKCE ČTENÁŘŮ

0
ROKY
0
KONTINENTY
0
PŘÍBĚHY
0
SVĚTY

O AUTORECH

Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, směřuje přes všechny dálky hlavně k sobě samému – Jan Werich

Má-li problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. Když řešení nemá, starosti nepomohou – Dalajláma

Naše zkušenosti nejsou ani zdaleka neomluvitelnými hříchy nebo něčím hrozivým. Vyjadřují naší karmu a způsob, jak se k nim stavíme, potvrzuje naši vyzrálost. - Iama Ole Nydahl

Honza: Zjizvený tulák s foťákem v ruce a srdcem, duší, sluchem i zrakem dokořán. S darem pozorovat a potřebou i nutností hledat…, a vše sdílet. A jak řekl kamarád – vlastně je to i antropolog amatér. A všichni po celém světě se shodují, že ke všemu i blázen 😉

Více

Život není o čekání, až přejde bouřka ale o učení se tančit v dešti. - Vivian Greene

Tekýsek: Zachráněný bojovník, zachraňující a ochraňující nejen svého pána, od Machu Picchu až po Bangkok. Obrovský milovník života a spoluautor celého projektu a také komediant 😉

Kde nás můžete vidět živě

Dělali jsme, děláme a dělat toho budeme opravdu hodně 🙂
Především promítání, besedy a autogramiády na různých akcích, komerčních i charitativních.
A také jsme vyrazili na turné po našem nádherném rodném domově, u příležitosti jeho 100. narozenin – bližší info níže.
Vzniklo a vzniká řada dalších aktivit – např. zábavný divadelní Stand-up, motivační semináře nebo Psí akademie.
Proto tedy vznikl můj osobní web, kde se dozvíte více.

Roadshow 2018 – „Cesta napříč stoletou republikou“

Několik měsíců, víkend co víkend, jsme trávili na náměstích po celé ČR, s naším promítacím stanem pro 30 osob. Vždy ve spolupráci s daným městem, se kterým jsme i pokaždé vybrali neziskovou organizaci coby příjemce 100% výtěžku ze vstupného, po celé tři dny. Než jsem pořídil v závěru sezony dodávku, spali jsme v uvedeném stanu na dlažbě a samozřejmě v něm trávili i celé dny před večerním promítáním, abychom byli k dispozici případným fanouškům a také kolemjdoucím představovali naší knihu, i související činnosti. V tropických vedrech, které ten rok panovaly nebo v bouřkách, díky kterým jsme museli stan s kompletním vybavením balit, následně zas vynášet z přívěsu a opět stavět. Společně s dlouhými přejezdy a mému tradičnímu rozdávaní se, to bylo docela fyzicky vysilující a kvůli nočním opilcům či dalším okolnostem i mentálně náročné. Ke všemu se dvěma a následně třemi psy, přičemž dva z nich díky své pohnuté historii navíc s narušenou povahou a různými tajemstvími, které tyto dny občas odhalily. Nicméně i to vše jim bylo užitečné v rámci socializace a odbourání těchto potíží.

Turné řečí některých čísel:

– 34 míst jsme navštívili
– 19 měst, ale i menších obcí
– 4x jsme měli 2 akce ve stejný den na 2 rozdílných místech (tedy míněno i s balením, přejezdem, stavěním)
– 9.290 Kč jsme darovali
– 7 organizacím
– 19x promítali zdarma
– přes 9tis. Km jsme najeli. S velkým těžkým přívěsem, z větší části středním kombíkem, pak dodávkou.
– XX litrů kafí, energy drinků a často i kořalek 😉 Domácích, po představení darovaných a společně vypitých 🙂
– 1 darovaná lahvinka u příležitosti Honzova svátku spontánně kolovala i během promítání 😉
– 1 noční incident řešený Policií ČR (Honza v tom byl výjimečně nevinně, šlo o opilé agresory ničící náš promítací stan)
– 1 nový člen rozšířil naší smečku, voříšek Číro 😉 (Refík přišel až v zimě)
– 0 nových lidských přírůstků s Honzovými geny v rámci Roadshow, pokud je nám známo 😉
– XX nových zajímavých lidí jsme poznali, kteří navíc hravě zastínili debily, na které prostě narazíte vždycky všude, zejména jste-li ve dne v noci uprostřed náměstí, navíc o víkendu.
– 0 napadených popelářů, ve všech městech; všude totiž odpadkové koše vyprazdňovali enormně hlasitě, pochopitelně kousek od stanu a brzy ráno, poté co jsme s fanoušky ponocovali a Honzu nejenže vzbudí doslova vše, ale ještě má Meggienku, která hlasitě hlídá 🙂
– 0 prostřílených kostelních hodin, hlasitě bijících každou čtvrthodinu a tím i Honzu pravidelně budících 🙂
– 6 funusů; díky umístění na náměstí, často v bezprostřední blízkosti kostela či radnice, jsme viděli jeden pohřeb a pět svateb, tedy jak Honza říká, jen jiné pojetí téhož 😉
– XX způsobů osobní hygieny; od veřejných záchodků přes nabídnuté zázemí u fanoušků až po kašnu 🙂
– XX příznivců nám nosilo různé druhy pohoštění, i nás zvali na grilovačku či přespání a různé oslavy
– 1 Honzou pokřtěný kalendář Tachovského útulku U Šmudliny
– XX spotřebovaných balení hygienických ubrousků
– XX nových zajímavých míst, včetně lesů skal, lesů a rybníků, které Honza poznal během venčení psů v okolích navštěvovaných měst a míst, to samé platí i v rámci různých návštěv během přejezdů atd.
– 1x večer bylo promítání, přestože bylo už zrušeno; celý den totiž byly bouřky a tak jsme měli sbalený stan, ale v čase promítání se začali scházet diváci, takže jsme za průběžného bavení lidí a pobíhající smečky kolem, komplet vše zas vynosili a postavili (včetně 30 židlí či montáže aparatury)
– 1x nás ne příliš vlídně kontroloval sám starosta, kterého velmi zaskočila jím osobně podepsaná záštita…, když si následně vyslechl hlavní body projektu (což očividně navzdory oficiální spolupráci s městem slyšel prvně), nadšeně slíbil propagaci, ale ta ani pak v nejmenším nenastala
– 4 starostové naopak přišli i na promítání, zúčastnili se besedy a zakoupili knihu 🙂
– 1 město, které nás na náměstí umístilo nedopatřením současně s doprovodným programem nedalekého koňského závodiště, takže naše mobilní promítárna / základna byla na cca 2 hodiny v obležení mažoretek, velké kapely, mnoha lidí a koní s kočáry.
– 1 peruánská partička; v Horažďovicích při venčení psů Honza zcela nečekaně narazil na kamaráda, (resp. na člena party, se kterou se spřátelil v Peru). Ten dal ihned vědět zbývajícím členům, kteří společně s dalšími přáteli či příbuznými dorazili na promítání, takže bylo veselo 🙂 I druhý a třetí den 🙂

„Všude, kde jsme byli, jsme byli rádi“ – parafrázovaně řečeno slovy klasika 🙂
Nelze proto vypíchnout jen jednu akci.

Jednu ale přece jen. Rapotice u Brna. Tam totiž bydlí 21ti letá Maruška, která je již od narození na vozíku a která se ani neměla narodit, ale přesto za námi přijela až do Brna. Honza tím byl natolik ohromený a dojatý, že jí nabídl návštěvu na oplátku, kdykoli a kdekoli si bude přát. Do její rodné vísky jsme přijali pozvání s radostí a těšili se, že uděláme Marušce a jejím rodičům radost, přičemž ani nic jiného jsme rozhodně nečekali.
Nakonec ale jsme byli odměněni i nad rámec obohacujícího pocitu, jelikož na promítání bylo více než „vyprodáno“ (lidé seděli na chodbě i za rohem či vedle plátna, jen poslouchali), přičemž díky vybranému dobrovolnému vstupnému a slušnému počtu prodaných knih se i finančně akce velmi povedla. Navíc jsme u Marušky i s hafany spali, maminka připravila báječné pohoštění a poseděli jsme ve velmi srdečné a veselé atmosféře, Honza tradičně chrlil veselé historky a vtipy 😉 Maruška prý nemohla ani uvěřit, že fakt přijedeme a ještě u ní budeme spát 🙂 Druhý den kromě povídání u oběda, na který přišla i babička a kamarádka, jsme především Marušku s maminkou, i jejich pejskem, vytáhli ven na venčení těch Honzových psích torpéd, které Maruška často sleduje a obdivuje na sociálních sítích.

Byla to opravdu neskutečně obohacující, inspirativní a motivující, prostě šťastná návštěva! 🙂

Nad rámec Roadshow či z prodeje knihy jsme našim spřáteleným neziskovkám přínosní i propagací v knize samotné či zde na webu nebo v rámci rozhovorů pro média, také však díky naším návštěvám sdílených na sociálních sítích a v neposlední řadě i ve formě projektů, které se mnou či mými kolegy a partnery souvisejí – např. od klienta PR agentury, která mě zastupuje, firmy Chivas, získala organizace pro výcvik asistenčních psů Helppes 75.000,- Kč, což se i v roce 2019 v obdobné výši opakovalo.

Marta Kubišová – zpěvačka, moderátorka, ochránkyně a milovnice zvířat, disidentka…
„Tekýsek má štěstí! Díky odvaze jeho současného pána můžeme sledovat příběh handicapovaného psa, který si cestováním nejen upevnil zdraví, ale hlavně získal srdce svého pána, kterému se stal nepostradatelným parťákem v životě i na cestách. V podstatě se navzájem zachránili!“

Václav Marhoul – režisér, scénárista, producent, dobrovolný major v záloze, občanský aktivista…
„Pokud někdy někdo vysloví slovo patron, může leckoho napadnout, kde se takový výraz vůbec vzal. Původně pravda pochází z latinského slova patronus, ale pro potřeby své podpory projektu Honzy Drobného použiji jiný výklad. Patron pochází ze slova patrona. Patron je náboj. Každý autor potřebuje náboj. Aby mohl tvořit, aby mohl psát. Proto jsem rád Honzovým patronem!“

Monika Absolonová – zpěvačka a herečka, pejskařka

Alžběta Jungrová – fotografka pohybující se v těch nejnebezpečnějších oblastech

Václav Vydra – herec, známý milovník zvířat a propagátor zcela odlišného, úctyhodného přístupu ke koním

Josef Formánek – spisovatel a cestovatel

Pepa Sršeň Šiler – moto kaskadér, světový rekordman a expert v moto pořadu na TV Prima

Libor Podmol – 3x mistr světa ve Freestyle motocrossu a 2x vítěz Xgames

Dan Přibáň – cestovatel, dobrodruh a režisér „trabantích“ filmů, dokumentů

Nenechejte si ujít žádnou novinku

PODPORUJEME

PODĚKOVÁNÍ

S firmou Falco mě propojila fanynka našeho příběhu Marta Polášková, které (i) tímto velmi děkuji!
Od samého začátku jsme si výborně sedli – nejenže vyrábějí skutečně poctivé psí (a kočičí) krmení, konzervy s obsahem 100% masa (losos, pstruh, zvěřina, drůbež, hovězí svalovina, kachní srdce a mnoho, mnoho dalšího, včetně různých kombinací), ale jde navíc o rodinný podnik pana veterináře Sokola, přičemž všichni jsou pejskaři a nesmírně fajn lidé.
Moc jim děkuji za příspěvek na knihu, za podporování celého projektu i za to, že mou současnou psí smečku Meggienku se Sawíkem zásobují svými konzervami (nejen), které jim náramně svědčí! 😉

 

EV communications je špičková a úctyhodná PR agentura, která celý projekt podporuje dalece nad rámec PR služeb a zcela zdarma a nezištně, prostě pouze ze sympatií. Obrovsky si toho vážím a z celého srdce jim děkuji, zejména majitelce Zitě Vinšové.

Velice rád bych poděkoval i firmě Anywhere, jmenovitě Jirkovi Cíchovi a Zuzce Bitalové (a Františku Rejžkovi za zprostředkování) v počátcích a v současnosti Kláře Říčkové a Karlovi Matějčekovi, za velmi vstřícný, přátelský a profesionální přístup při tvorbě i spravování našeho webu a aplikace Vždy je cesta, i nyní tohoto nového webu honzadrobny.cz
Až bude trochu času, doufám, že se společně pustíme i do trochu koncepčnějšího a profesionálnější vedení mých sociálních sítí, než jak tu partyzánštinu předvádím dosud sám ☺ Díky moc!

Smečku i mě různými preparáty dopuje Pangamin, což se hodí nejen v běžném životě, ale nyní na cestě a v nových, leckdy i
náročných prostředích tím spíše. Kromě toho mi (nejen) díky jejich grafikovi s lecčíms pomohli a také nabídli pomoc
v nečekaných nesnázích na poslední chvíli před naší současnou cestou. A Martina, která to vše spunktovala, je navíc nejen
báječná kmoška, maminka, adoptivní panička nemocných zbídačených pejsků či slepiček z koncentráků apod., ale jezdí i
s klauny na dětské onkologie či pořádá charitativní psí akci, píše knihy pro děti a mnoho dalšího. Z „volného času“ ještě
provozuje velice užitečný web dovolena-se-psem.cz. Hluboce smekám!!! Díííky zlatá Marti..! 

Kontakt pro média:

Zita Vinšová

vinsova@evcommunications.cz

Přesunout se na začátek